Patnáct

Pro úplnost vkládám ještě fotky z jedné malé, nenápadné akce. Můj synek oslavil koncem října své 

PATNÁCTÉ 

narozeniny! Prožívá si své období recese. Vzdor a provokace jsou jeho denní chleba. Aby pobavil své vrstevníky, touží například po tričku s jednorožcem. I přes můj vyslovený nesouhlas si nakonec obarvil své krásné vlasy narůžovo. Poslouchá nahlas RAMMSTEIN a mám takový pocit, že mi z něho roste pěkný punkový kvítko. 

Zpět k oslavě... Užuž jsem si plánovala, jak koncem října opět jednoduše upeču jeho oblíbený Krtkův dort na plech....  ovšem darling vyslovil své přání, čímž všechny mé plány naráz zhatil. Prý chce tentokrát dort opravdový, s marcipánem! Na poslední chvíli jsem tedy sháněla mléčnou potahovací hmotu, kterou si jinak objednávám s předstihem u spolehlivého dodavatele. Na netu jsem si naštěstí našla úžasnou inspiraci, podle které jsem vymodelovala toto:

Experimentovala jsem i s korpusem. Už mi ani nechutná ta naše věčně se opakující klasika, která je plná našlehaných vajec a ve finále se celá zdrcne. Zalistovala jsem výjimečně v mé kuchařské knize a objevila jednoduchý a rychlý:

VÍDEŇSKÝ DORT

7 vajec

220 g pískového cukru

5 lžic horké vody

180 g polohrubé mouky

2 lžíce kakaa

100 g mletých vlašských ořechů (můžou být i mandle, ale ty já nesmím)

lžička prášku do pečiva

meruňková zavařenina

čokoládová poleva

šlehačka na ozdobu

Žloutky s cukrem šleháme, za občasného přidání lžíce horké vody, do husté pěny. Přidáme mouku s práškem, kakaem a strouhanými ořechy, promícháme a těsto zlehčíme hustým sněhem ušlehaným z bílků. Nalijeme do vymaštěné a hrubou moukou vysypané dortové formy a pomalu pečeme v mírně vyhřáté troubě. Vychladlý dort rozkrojíme, potřeme zavařeninou a přelijeme čokoládovou polevou. Podáváme s kopečkem šlehačky. 

Toliko originál. Já jsem si upekla korpusy hned dva. Krom meruňkové marmelády je promazávala i čokoládovým krémem. Potáhla mléčnou hmotou a modlila se, aby se mi zas nepotrhala. Nikdy nepochopím jak ti mistři cukráři dokážou hmotu vytáhnout a zas srovnat do hladka. Mě ty varhánky na bocích nikdy nejdou vyhladit do pěkna. 

Ale... co je nejdůležitější? 

Že ten dort pobavil.

Že chutnal. 

A že mám zdravý děti.... který nadevše miluju, přestože jejich puberta je právě na vrcholu. :D