Krumlov - III. část

Část třetí:

PELMEL aneb PŘES LATRÁN DO HORNÍ. 

Severní strana, bez dominantní věže, zámek nepřipomíná ani za mák. Působí spíš jak nedobytný hrad. 

V těchto dnes probíhá ve městě rekonstrukce (či snad modernizace?) autobusového nádraží. Všechny spoje končí na Špičáku, odkud se snadno a rychle dostanete přes Latrán do historického centra.

Nejmladší a zároveň jediná dochovaná vstupní brána - Budějická.

(pardon - BudějOVická)   :D

Zámecké schody

kostel sv. Jošta

Krucifix na Lazebnickém mostě.

Pohled z náměstí na kostel sv. Víta. 

ulice Masná

kostel sv. Víta

Kaplanka.

Pod arkýřem zpevňuje nároží domu obrovský balvan. Z něj se vine spirálovitě točený polosloup a ten ústí do podpěry arkýře ve tvaru připomínající tryskající pramen. Podle některých názorů je to zčásti symbolika, ale zčásti i doklad toho, že z tohoto místa pod domem tryská vzhůru jakási pozitivní energie.

krumlovské krápníky

Prázdná a opuštěná restaurace Lazebna.

Tento na skále nalepený domeček s adresou Latrán č.p. 1 je uváděn v městských listinách už od roku 1347. Lazebna, neboli městské lázně, po staletí měnila majitele. V roce 1580 si dům koupil lazebník Zikmund Pichler. Jeho dcera Markéta se zalíbila prvorozenému císařskému synu, levobočkovi císaře Rudolfa II., který je všeobecně znám pod jménem don Julius. Ten v záchvatu zuřivosti Markétu zabil a říká se, že její duch bloudí právě Lazebnou. Prý se stává, že zčistajasna spadne sklenička, nebo lahev, jsou slyšet kroky, anebo se samy otevřou dveře. 

květinářství Katty

Typicky gotickou stavbou, kdy ani jedna zeď není rovná, kdy je dům plný křivolakých zákoutí, výklenků, nik, stropů s původními stoletými trámy, je dům v Klášterní ulici č. 48. A i zde mají své strašidlo. Podle pověsti zde bydlíval jeden kovář, který nade vše miloval svoji práci a žádné ze svých děl nedokázal prodat. Jednou na zakázku ukoval mříž a znovu odmítl zákazníkovi hotovou práci vydat. Zešílel a mříž i kovárnu nakonec v záchvatu rozbil. Od té doby každý, kdo v domě zůstává, slýchává různé zvuky, vycházející hlavně ze sklepení... tedy míst bývalé kovárny.  

Panna Marie s Ježíškem. 

Pod nástěnnou malbou je německy psaná modlitba na ochranu proti moru a jiným neštěstím. V překladu zní: "Maria, pomoz všem, snažně prosíme, Matko Boží dobrosrdečná. Maria pomocnice dohlédni na nás, hlad a mor odežeň od nás a od nepřátel nás chraň a od smrtelné úzkosti nás ochraňuj." 

Nedá se s určitostí říct, zdali prosba obyvatele domu chránila. Faktem zůstává, že od roku 1719, kdy vznikla malba nade dveřmi, přestala se opakovat situace z let dřívějších, kdy majitel domu zemřel dřív, nežli stačil nemovitost zaplatit.