Budějický Majáles - podruhé

Od pondělí do čtvrtka probíhala ve městě pouliční vystoupení studentů, tzv. jamy. Na každém takovém jamu se mohlo hlasovat. Tři školy s největším počtem hlasů vyslaly své kandidáty - krále, aby se v pátek utkali v závěrečném velkém boji o královskou korunu.  

Nejvíc hlasů nasbírali Pytláci z Jirsíkárny, Mafie z BiGi a Anglická snídaně z Jírovcovky. V lítém boji nakonec zvítězil král Martin Picek z Jirsíkárny. 

Ale všemu tomu zápolení nejprve předcházel velký průvod masek, kterého se každoročně zúčastní na čtyři tisícovky studentů. 

Z pochopitelných důvodů fotím hlavně Mafii z BiGi. 

Anglická snídaně v podání Jírovcovky.

Česká a její Májový průvod. 

 Naprosto dokonalý fotky najdete tady ...

a video, na který jsem se nechtěně připletla, je k mání tady.  

Budějický Majáles

Tento týden se nesl v majálesovém duchu.

Terka se zapojila do všech možných akcí, včetně MAFIE, takže vlastně skoro vůbec nebyla doma. 

Co je to MAFIE? 

Účelem této hry je vypátrat co nejvíc "mafiánů", zlikvidovat je a tím získat body pro svoji školu. 

Na úplném začátku musí všichni přihlášení účastníci zadat:

- svoji školu

- místa, kde se často vyskytují

- a městskou dopravu, kterou využívají. 

Přiloží svoji fotku a tímto se zavazují, že se budou každý den pohybovat po městě a hlavně v místech, která uvedli. 

Organizátoři na základě těchto informací vyrobí o každém hráči hrací kartičku.  

Následně kartičky rozdají mezi účastníky tak, aby byla co nejmenší pravděpodobnost, že lovec bude znát svoji oběť. Dále hráči vyfasují placku s logem majálesu, kterou musí mít po celou dobu hry přišpendlenou na dobře viditelném místě.  

Úkolem hráče je vypátrat dotyčného, dotknout se ho pravou rukou a oznámit mu, že je mrtvej. Při tomto úkonu musí mít lovec na dlani namalované logo majálesu. A samozřejmě, že u sebe musí mít i placku a kartičku oběti. Ulovený je povinen přenechat lovci svoji kartičku s obětí, kterou už nestihl ulovit. 

Terka získala pro svoji školu cenný bod a ji navíc nikdo neulovil! 

Tolik o MAFII. 

Z přihlášených šestnácti středních škol se studenti připojili ke studentskému jamování. Celý týden prezentovali své školy na Náměstí Přemysla Otakara II., na Piaristickém náměstí a na Sokolském ostrově. Na posledním jmenovaném v úterý 22. května vystoupila i Terinka. Během daných deseti minut stihla zazpívat dvě písničky od Red Hot Chili Peppers. A zpívala neskutečně! Nevěřila jsem vlastním uším, dmula jsem se pýchou, držela jsem palce... a fotila a fotila. 

  

♥

Moje zahrádka 2018

Tenhle víkend jsem se konečně pustila do mojí "zahrádky". 

Tymián, 

dobromysl

 i pažitka přečkali zimu bez úhony.

Máta přezimovala v chladné chodbě a díky zemině nakopané u babičky ji ani jednou nenapadli tolik obávaní škůdci. 

V sobotu na trhu prodávali mimo jiné i nadšenci a snílci z Drahotěšic. 

Koupila jsem si u nich šalvěj muškátovou 

.... ale.... 

poněvadž tuhle rostlinu vůbec neznám, jsem moc zvědavá, co mi vlastně vyroste. 

(Zvědavá je slabé slovo...... napnutá jak kšandy.)

Levandule, taktéž z Drahotěšic! 

Za pár peněz jsem dostala nádherné trsy rostlinky.

Nová rozmarýnka..

..i bazalka.

Květinový truhlík bude letos zase hrát všemi barvami. Vpředu jsou již rozkvetlé petunie (nebo surfinky.... furt se v nich nemůžu vyznat). Napravo pokvete modře až fialově vějířovka. Vzadu, speciálně pro Terku - bílé kopretiny. A je mi záhadou cože je vlastně ten zelený trs lístečků vlevo dole, který se tak moc líbil Terince. Snad se mu bude na jižní straně dařit. 

Severní okno opět zdobí můj oblíbený jasmínek.

Překvapení

Po náročném dni jsem se vrátila z práce domů... jak jinak než urvaná jak kůň..

..a na stole na mne čekalo nádherné překvapení!

Moje děti nezapomněly na nedělní svátek matek a koupily mi krásnou kytičku a oblíbený krém na ruce. 

Děkuju. ♥ ♥

Už zase ..slavíme

Rok se s rokem sešel a moje prvorozené miminko je zas o rok starší. 

Roste mi z ní pěkné kvítko. 

... květinka. 

Upekla jsem korpusy, kdy byla jasně zadaná barevnost i druh těsta. Zbytek si nazdobila oslavenkyně sama. S mojí malou pomocí.  

Jeden z mnoha dárků. 

Výše procent není náhodná, napovídá věk oslavenkyně. 

...což jí samotné vůbec nedošlo. 

Hurá z města

Poslední dubnový víkend jsem jela za bráchou na venkov. 

Domluvil s mým "hravým" synáčkem akci, při které přijde na docela jiné myšlenky. Výjimečně neprosedí celý víkend ve svém koutku u compu, ale pro změnu vyzkouší skutečnou střelbu ze skutečné pistole. 

Akce Čížkrajická trefa se konala v sobotu na střelnici v Borovanech. Zúčastnila se snad polovička Cickrajc. Můj synovec se stal s výsledkem 98 bodů ze sta, absolutním vítězem. 

Můj kluk skončil na krásném, sedmém místě! A pro velký úspěch hned přislíbil účast na dalším ročníku, přestože příště už bude startovat v jiné věkové kategorii. 

Tou dobou jsem já relaxovala úplně jinak. Za doprovodu cvrlikání a štěbetání lesního ptactva jsem lovila ty NEJfotky. 

I po letech je stále viditelná hranice, která tudy vedla za protektorátu. 

Kamenné patníky jsem mylně považovala za hraniční kameny. Hraniční sice jsou, ale označují hranice lesa. Každý vlastník lesního porostu měl za svým očíslovaným patníkem svůj pozemek. No, pozemek... pár metrů široký pás lesa.   

Ve stínu rozkvetlých kaštanů stojí Šrámkovka. 

Lovím i v neděli ráno, zatímco většina ještě pochrupuje v peřinách.

Louky jsou tady všude žluté stejně jako jinde. Ale řepku tu nenajdete. Kvetou pampelišky! 

Sedm statečných.

Suché jaro = pyl a prach. 

  Moje maličkost Vás všechny zdraví a přeje krásné májové dny.