Na dnešek jsem naplánovala výlet k babičce a dědovi. Kvůli hustotě provozu jsme vyjeli už za rozbřesku. A aby jsme chudáky netahali z kanafasu příliš brzy, zastavili jsme se po cestě na malou procházku v rodišti Jana Žižky. Chladné ráno příjemně prohřívaly první sluneční paprsky a my si užívali tu podzimní nádheru plnými doušky.
U cesty se vyhříval i Pteranodon.
U našich jsem si natrhala něco málo rakytníku. Buď na čaj nebo sirup. Ještě uvidíme.
Jako náctiletá jsem měla tohle místo hrozně moc ráda.
Časně ráno jsem si k ohništi donesla čerstvě uvařený hrnek kafe, zapálila nezbytnou cigaretku (hříchy mládí) a relaxovala. Poslouchala šum listí na stromech.... zpěv ptáků... a ticho.
Žádné komentáře:
Okomentovat