Nedávno jsem na rajónu dostala od jedné paní ze zahrádky čerstvě sklizené cukety. Vděčně jsem je přijala, ale v očích mi skákaly velké otazníky. Co s nimi? Mezi mými příbuznými nikdo cuketové mánii nepropadl, nikdo mi žádný zaručený recept neporadí. Shodou okolností přišlo na cukety slovo další den u holičky. A prý jsou zaručeně nejlepší v bramboráku.
Našla jsem si tedy na internetu recept od paní Čuby a šla na věc.
Dvě cukety jsem oloupala, vydlabala, nastrouhala na hrubém struhadle a posolila. Pět menších brambor oloupala, nastrouhala na jemno a přes utěrku vymačkala do misky přebytečnou vodu. Vymačkané brambory hned polila velmi malým množstvím horkého mléka... aby nezhnědly. Přes utěrku jsem vymačkala i cukety. Mezitím se pěkně usadila voda z brambor. Bramborový škrob je do bramboráku prý nejlepší. Aspoň já ho tam vždycky dávám.
Pak už jen stačilo přidat dva žloutky, tři stroužky česneku, majoránku, posolit a zamíchat. Zahustit hladkou moukou a naposled vmíchat sníh ze dvou bílků. A smažit na oleji.
Opravdu jsou žravé. Můj muž utrousil, že jsou možná i lepší než-li jen ty bramborové. Každopádně - nic nezbylo. Přidávali si všichni. A všichni mlaskali.
Terinka před malou chvílí ke mně přišla, koukla mi přes rameno, aby lépe viděla o čem píšu a musela zaostřit, protože nevěřila vlastním očím.
"Já že jsem jedla cuketu? !!! No to si děláš srandu? To bych nikdy do pusy nevzala!"
Ale vzala, vzala. :)
Jen vám to Teri nesmím říkat dopředu.
Ahoj Martino, tu paní Čuba.
OdpovědětVymazatJsem moc ráda, že jsem Tě takhle inspirovala a doufám, že v cuketování budeš pokračovat. Já se teď chystám na něco sladkého z cukety, tak uvidíme.
Měj se moc hezky a jen tak dál se super blogem.
Paní Čuba