Objevila jsem Balakryl! :) Světe, div se. Tímto okamžikem nastal zhruba v roce 2005 v naší rodině zlom. Sice krátký, ale byl. Následky jsou vidět dodnes. Začala doba nátěrů a rekonstrukcí. Naštěstí (!) pro všechny, mě včas zabrzdil tchán, který po dalším natřeném dárečku procedil mezi zuby něco v tom smyslu, že čeho je moc, toho je příliš. Pochopila jsem.
Dětskou stoličku jsme potřebovali jako sůl. Hlavně Terinka konečně dosáhla kam bylo třeba. Obyčejnou, dřevěnou jsme sehnali v OBI za lidových pět set. Ovšem - když se kolíčky po krátké době každou chvíli jaly uvolňovat, začala jsem se bát o zdraví své kočičky. Nerada bych ji jednoho krásného dne našla pomlácenou na zemi. Bylo rozhodnuto - první akce rekonstrukce proběhne přímo bleskově. V první řadě jsem stoličku pořádně zafixovala a pak už šlo všechno raz dva. Jedna vrstva, druhá, třetí.... Fixem na dřevo jsem namalovala otisky nohou, aby se vědělo kam si bezpečně stoupnout.
V této slavné objevitelské době jsem koketovala i s ubrouskovou technikou (decoupage). Plná elánu a taky aby byla stolička veselejší, obětovala jsem jeden celý ubrousek.
Že jsem si s touto technikou ještě v té době netykala je vidět docela dobře. Ovšem - ne nadarmo se říká, že chybama se člověk učí.
Že jsem si s touto technikou ještě v té době netykala je vidět docela dobře. Ovšem - ne nadarmo se říká, že chybama se člověk učí.
Žádné komentáře:
Okomentovat