Co se jinam nevešlo

Naposledy se vracím k letošní báječné dovolené. Ještě totiž zbývá vložit fotky z našich "nákupních" cest.
Nám nejbližším obydleným místem byly Štíty, dříve Šilperk. Po silnici osm kilometrů, zkratkou přes les slabé tři. 

Pozor! Slabé tři kilometry pouze pro místní, znalé. Pro nás první cesta za doplněním zásob byla velká neznámá a pěkně se nám protáhla. Zatímco domorodec by v pohodě sešel z kopců dolů, my ne. My nejdřív vyšplhali na široko daleko nejvyšší vrchol a teprve odtud pomalu sestupovali, prodírajíce se ostružiním za vytrvalé asistence všech lesních hmyzáků. 

Díky houževnatosti a vytrvalosti jsme městečko nakonec našli. :)

Štíty (resp. Šilperk) mají jednu velkou zajímavost. V moravských pověstech jsou uváděny jako obec, jejíž obyvatelé dělají všechno neúčelně, nesmyslně, hloupě, což má za následek různé komické situace. Je to tedy v podstatě moravská obdoba českého Kocourkova, na rozdíl od něj však reálně existující. Toliko Wikipedie. 

V horní části náměstí stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie. 

V dolní části se nachází restaurace Černá kočka. Výborně tady vaří.  

Ve Štítech nechal postavit Aleš Valenta Acrobat park. Nabízí zde nezapomenutelné adrenalinové zážitky. My zde pojedli vynikající zelnou polévku. 

Cesta zpět byla kratší a veselejší. Přestože se šlo do kopce. 

Sousedi. 

A "naše" chaloupka. 

Jak rádi jsme ji vídali. 

Nakonec vkládám pár fotek z Terčiny dílny. 

Poslední fotka se opravdu nikam nehodí. Jen se mi moc líbily větrníky. U nás koukám pořád na ošklivé kouřící komíny, které mi připomínají Ladovo Peklo.