"ŽIVOT JE JAKO BONBONIÉRA. NIKDY NEVÍŠ, CO OCHUTNÁŠ." Forrest Gump

sobota 28. července 2018

Pryč s oranžovou!

Je to tady zas!
Mám dovolenou, což volně přeloženo znamená... obracíme byt vzhůru nohama a malujeme! Pak budeš Martino uklízet, třídit, vyhazovat ...a těšit se do práce, aby sis mohla odpočinout. 
Plán pro letošní rok:

DĚTSKÝ POKOJ 

"Mamko, ta oranžová je hnusná.... nic se k ní nehodí..... už se na ni nedá koukat..... chceme bílej pokojíček". Nářky na oranžovou se každý den sypaly na moji hlavu, až jsem polevila. Ovšem bílou, bílou nikdy!   


Kompromis = šedá. Z loňského malování obýváku nám zůstala půlka kyblíku šedivé holubí. Navrhla jsem do pokojíčku o pár stupňů světlejší tón, což se z počátku zdálo jako nepředstavitelný problém. Není přeci možné, mít celý byt šedivý, že! Později, po shlédnutí zaschlých vzorků na zdi, byl můj návrh přeci jen přijat. 
  

 Blbnem. Vzkaz budoucím generacím.


Moje oblíbená hlinka! Já na ni dočista zapomněla. Ale vrátila mi to i s úroky. 
Strop bylo třeba oškrabat, neboť se už místy loupala omítka. Špachtlí jsem očistila co šlo (a že to zas dvakrát dobře nešlo!), natřela penetrací, po doporučené době přejela první bílou vrstvou. Druhý den bylo nutno nanést ještě jednu bílou vrstvičku, jenže....!!! Na váleček se mi začala lepit omítka a když jsem vzala do ruky špachtli, abych zarovnala nesrovnalosti, odlupovaly se kusy stropu jako když si krájíte máslo ke snídani. Takže jsme se rázem o jeden den zpozdili a museli opakovat vše krok za krokem znovu. 


Výsledek. 


Bohužel nejsem Ferda Mravenec a už vůbec ne Rambo, takže jsme se další den zdrželi čekáním na montáž nábytku. Teprve potom se děti mohly začít zabydlovat. Stihly toho pramálo, poněvadž za pár hodin jsem je už vezla na prázdniny k babičce.



Aby toho nebylo málo, rozhodli jsme se zlikvidovat oranžovou i na chodbě. Navrhla jsem experiment s tyrkysovou barvou, čehož se Terka pevně chytla a Mirďa už neměl pražádnou šanci na odpor.  


Barvy Remal jsou úžasné. Bezvadně kryjí a jsou omyvatelné. Jen se musí pořádně přichystat podklad. Což se na chodbě neudělalo, tím pádem se barva bravurně lehce nasála do zdi a my museli honem sehnat ještě jednou stejné množství barvy, abychom mohli opět důstojně bydlet.  


Chodbu jsem dokončila až dnes. A představ si, že po celou tu dobu jsem myslela zas na tebe. Že právě tyhle úpravy dělám kvůli tvému nepochopitelnému rozhodnutí. Aby mi už nic nepřipomínalo ty roky, které ses rozhodl dobrovolně se mnou strávit, přestože jsi mne vůbec nikdy nemiloval. Roky, kdy jsi mi jasně a zřetelně dával najevo jaká jsem nula. Jen moje zaslepenost k tobě způsobila, že jsem přistoupila na tvoji hru - ty King, já loutka. Hru, která se podle zajetých pravidel vymkla kontrole a se mnou to šlo od deseti k pěti. 

Jsou to právě na den dva roky, cos mi vyrval srdce z těla. Ta rána pořád není zacelená. Ale ujišťuju tě, že ta bolest není už tak intenzivní. Mnohem víc bolí kolotoč nezodpovězených otázek. Jakým skutkem jsem si zasloužila tvoji bezcitnost? Čím ti ublížili naše děti? Proč svá slova bereš na lehkou váhu? Proč vypouštíš věty: "nikdy od rodiny neodejdu".... "chci, abys věděla, že tě mám pořád rád a že mi na tobě záleží.. a i když je to teď těžký pro nás pro všechny, tak se budu pořád snažit, abysme byli rodina a vzájemně se podporovali".... "já, ty a naše děti budeme pořád rodina a já udělám všechno, abyste se měli dobře a aby ses necítila sama"... proč? Proč je říkáš, když už dopředu víš, že se ani jedna věta nezakládá na pravdě? Každý slib by měl být dodržen. Víš-li, že se tak nestane, raději mlč. Netušíš, kolik věrců marně čeká na naplnění slibovaného a jak moc tíží hořké zklamání.
    
"Ztrátou není, když přijdeš o člověka, který Tě klamal a nemiloval, ale naopak když přijdeš o člověka, který Ti důvěřoval a který Tě miloval." 
Přišel jsi minimálně o tři lidi, kteří tě bezmezně milovali. Kteří tě ctili, věřili ti. 
Chtěla jsem pro své děti milujícího tátu. Namísto toho poslouchám poslední dobou věty, které bolí víc než cokoli jiného. Jedno z našich dětí onehdy prohlásilo: "K tátovi nemám žádný citový vztah, protože byl furt pryč nebo byl zalezlý u svého počítače a my ho nesměli rušit." Což je pravda pravdoucí. A žes u toho počítače pořád seděl, aniž bys pracoval, je taky pravda. 
Rodičem se nestaneš, zplodíš-li dítě. Skutečným rodičem je ten, kdo se o dítě stará. A abys mohl být jednou ve vzpomínkách dítěte, musíš být dnes v jeho přítomném životě. Čím víc s ním jsi, tím víc můžeš ovlivnit, kým bude - protože děti vnímají víc osobní příklad než občasná slova. 
Vím-li, jakou silou jsi právě ty citově vázán ke svému otci, tím víc nechápu tvé rozhodnutí. 

Z toho všeho je mi právě TO smutno. 
Abych ty úvahy nějak zakončila...  Nekupuju si nic na sebe, nechodím do šantánu, nelovím pochybné existence, nepropadla jsem alkoholismu a depresím. Pracuju jako ďas, škudlím každou korunu a dokazuju hlavně sama sobě, že se o děti dokážu postarat i bez tebe. Snažím se jim udělat útulný domov. Místo, kam by se rádi za mnou vraceli. Ale hlavně... !... komunikuju s nimi, jsem s nimi! Děti nepotřebují dvakrát do týdne zasypat dotazy týkající se prospěchu, nepotřebují poslouchat jen rozumy a výtky. Nejsou stroje. Jsou to lidské bytosti. Potřebují znát pocit bezpečí. Potřebují pohladit, pomazlit, potulit, občas blbnout, smát se společně třeba i blbostem. Potřebují lásku!

pondělí 9. července 2018

Americký koláč

Přesněji.... náš ÚPLNĚ PRVNÍ AMERICKÝ KOLÁČ! 

Tenhle víkend byl vyloženě šmejdící. Pořád se někde něco hledalo. Na zub, na mls, na chuť, na nervy... Neustále se otvírala  lednice... snad v naději, že tam nějaká ňamka nečekaně přibyla. Šmejdilo se v kuchyňských skříňkách i v tajných skrýších (Já vím, že je v pokojíčku máte!) 
a kde nic... tu nic. 
Tak jsme v neděli večer, na pokraji zoufalství, vymysleli novinku a s chutí se pustili do práce. 


Recept jsem si opět vygooglila. 

AMERICKÝ KOLÁČ

na těsto potřebujeme:
300 g hladké mouky
190 g povoleného másla nebo hery
1 lžičku soli 
a 4 lžíce studené vody

Ze všech ingrediencí vypracujeme hladké těsto. Přibližně jednu třetinu si necháme stranou na vrchní dozdobení. Z většiny těsta vyválíme placku, vložíme do koláčové formy a vytvarujeme zvýšené okraje. 
Na těsto navrstvíme ovoce. V našem případě červený rybíz a borůvky. 

Škrobová směs:
150 ml šťávy (Šťáva z kompotu, voda se sirupem nebo jako v našem případě vitacit s vodou. Nic lepšího jsme doma opravdu nenašli.)
4 lžíce cukru
2 lžíce solamylu nebo gustinu
lžička másla

Šťávu, cukr a škrob svaříme, necháme trochu vychladnout a vmícháme máslo. Škrobovou směsí zalijeme ovocnou vrstvu. Nevím jak vám, ale nám se vytvořila hmota, která připomínala želatinového Blobby .... Musela jsem ji ještě trochu naředit vodou, aby se vůbec dala "nalít".
Vrstvu posypeme vanilkovým cukrem.
Koláč dozdobíme druhou částí těsta. Můžeme ji jakkoli zpracovat, neb těsto se neroztéká a po upečení zůstává stejné. 
Koláč potřeme mlékem a posypeme krystalovým cukrem. 
Pečeme 15 minut při 220°C. Poté stáhneme teplotu na 170°C a pečeme dalších 30 minut. 


Poznatek pro příště:
- Určitě vymačkej vyšší okraje. Borůvky pouští hodně šťávy! 
- Nekrájej koláč dokud úplně nevychladne. Šťáva zhoustne až za studena. 
- Nenechávej s koláčem děti doma samotné. Všechno ti sežerou. 


sobota 30. června 2018

Pilná sobota

Minulou sobotu jsem parádně nastydla. Tím pádem byl celý týden ztracený. Nudný...až stereotypní. 
Ve zkratce: z práce do postele... z postele do práce... a zas a znovu. Rýma, kašel, únava, bolesti hlavy, kašel, únava, kašel. Nuda, nuda, šeď....šeď. 
Naštěstí se počasí umoudřilo, sluníčko vylezlo zpoza mraků a neduhy se daly na ústup. Nadechla jsem se z plných plic a zavelela k výletu.... aby bylo zas o čem psát.

Dnešní sobota byla tip-ťop... s hvězdičkou! 
Brzy ráno jsme odjeli za babičkou a dědou. V lese jsme si nasbírali kyblíček borůvek, našli pár lišek, u babičky na zahradě sesbírali černý rybíz, maliny a pozdní jahody... Naše píle byla odměněna vynikajícím koláčem z tvarohu a černého rybízu, po kterém se okamžitě zaprášilo. 
Foťák jsem tentokrát nechala doma. Naštěstí nečekaně chytila fotící slinu Terka... takže hurá, mám k dispozici pár mobilních záběrů.   





Doma jsem upekla "rychlý" borůvkový koláč. 
Tenhle recept zná snad každý, ale pro úplnost....

RYCHLÝ KOLÁČ

15 lžic polohrubé mouky
5 lžic cukru
1 kypřící prášek do pečiva
4 lžíce oleje
2 celá vejce
mléko podle potřeby

Všechny ingredience smícháme a nalijeme do vymazaného a moukou vysypaného pekáče. Poklademe libovolným ovocem a zasypeme žmolenkou. Pečeme klasicky, na 180°C, dokud nejsou okraje upečené dozlatova.



Z lišek jsme si uvařili báječnou bramboračku. Krapánek z nouze cnost...aneb co dům dal. Ale i tak byla výborná. 

BRAMBORAČKA Z LIŠEK

2 větší brambory
1 mrkev
1 cibule
1 lžíce sádla
1 lžíce hladké mouky
masox (nejlépe houbový bujón od Maggi)
drcený kmín
1 stroužek česneku
hrstička medvědího česneku (mám bohužel jen sušený)
majoránka
pepř
sůl
petrželová nať
a lišky

Cibuli nakrájíme nadrobno, vhodíme na rozehřáté sádlo a osmahneme. Přidáme na kolečka nakrájenou mrkev a rovněž ji trochu osmahneme. Vsypeme mouku, promícháme a zalijeme vodou. Přidáme čisté houby, na kostičky nakrájené brambory, kmín, masox a vaříme za občasného promíchání, dokud brambory a houby nezměknou. Poté dochutíme majoránkou, česnekem i česnekem, solí, pepřem a doplníme zelenými natěmi. 


Terinka se tedy hodně divila, že dávám tolik zelených bylinek, ale já mám takhle bramboračku asi nejraděj. 


Dobrou chuť a krásné léto!

čtvrtek 14. června 2018

Špaldová bublanina s třešněmi

Jakýsi "Hujer" přinesl dneska do práce bedýnku plnou nádherných třešní. Mnohokrát děkuji neznámému, že jsem si i já mohla také pár odsypat a pustit se tak konečně do nově objeveného receptu na prvotřídní moučník. Jako starej skrblík se mi totiž kupovat třešně za tak hrozně vysoký ceny nechce. A ani dopředu nevím kolik jich ještě vyhodím červavých. Ovšem ty dnešní byly všechny nádherné a bez jediného kazu. 


Špaldová bublanina s třešněmi

2 hrnky špaldové celozrnné mouky 
1 hrnek třtinového cukru
1 prášek do pečiva
1 hrnek mléka
1/2 hrnku oleje
2 vejce
150 ml bílého jogurtu - nejlépe Hollandia
ovoce
hera a mouka na vymazání případně pečící papír
(1 hrnek = 300 ml)

Smícháme suché ingredience, vmícháme ostatní přísady a pořádně promícháme. Vlijeme na vymazaný a vysypaný plech a pečeme při 200°C cca 20 minut. Záleží na velikosti formy. Já měla menší, takže jsem pekla podstatně delší dobu. 


Závěr. Jednoduchá, rychlá, chutná. Ovoce lze obměňovat dle libosti. 
Příště vyzkouším s červeným rybízem.  

neděle 10. června 2018

U bráchy

Kde načerpám plno energie? 
Jednoznačně u bráchy na venkově! 
Dojdu ke Šrámkovce, ruce zvednu za hlavu, zhluboka se nadechnu a plnými doušky hltám všechnu tu krásu okolo sebe. Navíc nafotím spoustu úžasných fotek. 





























Brzy ráno si dojdu k rybníčku "Brčálníku", který je hned vedle chalupy. Žabky tu bez ustání kuňkají své koncerty. Na mělčině se vyhřívají zlatí kapři a nad rybníkem poletují modré vážky.  








Krásné nedělní ráno.