"ŽIVOT JE JAKO BONBONIÉRA. NIKDY NEVÍŠ, CO OCHUTNÁŠ." Forrest Gump

pátek 7. července 2017

Toulky po Starém městě

Úterní dopoledne opět zabité čekáním na ouřadě. 
Na "oběd" jsme si skočili narychlo k "Mekáči" a pak hurá do víru velkoměsta. 


Obchůdek s laskominami Captain Candy se nachází hned vedle McDonald's Na Příkopech. 



Koťátka si vybrala pár želé bonbónů. 


Mirďa si hned ucpal pusu obržvýkačkou,
takže jsem na chvíli zalitovala, že jsem ji nekoupila i Terce. 
:D



Přes Havířskou a Železnou jsme došli na Staromák,... 







...ze kterého jsme poměrně rychle utekli od turistického bláznění do nepříliš navštěvovaných postranních uliček.  









Přes Týnskou a Masnou jsme se dostali do Dušní, kterou zdobí již od 14. století Kostel sv. Ducha, vystavěný v gotickém slohu. 


Dům na rohu Široké a Elišky Krásnohorské. 



Pomník Franze Kafky od Jaroslava Róny. 


Pohled na věž kostela z Dušní ulice. 


Španělská Synagoga








Nemocnice Na Františku


Klášter milosrdných bratří


Dušní ulicí jsme pomalu došli na Dvořákovo nábřeží. Ukázala jsem dětem metronom a zavzpomínala na "Frontu na maso". 


Pod Čechovým mostem.






Filozofická fakulta UK



Moderní umění u Mánesova mostu. 



Karlův most



Divadlo Na zábradlí na Anenském náměstí. 



Stříbrná ulička


Na Betlémském náměstí jsme se na chvíli zdrželi v Betlémské kapli. 
(Pro fůru fotek vložím do příští kapitoly.) 


Konviktskou jsme pokračovali volně až na Smetanovo nábřeží.




Okolo hotelu Franz Apartments.



Minuli jsme Rotundu Nalezení sv. Kříže.




A v parku Národního probuzení obdivovali novogotickou Krannerovu kašnu. 





U Národního divadla nám Terezka zahrála na piáno, které bylo bohužel děsně rozladěné. 



Ještě jsme si chtěli koupit zmrzlinu a ject nejkratší cestou domů. Jenže na Národní měli jen pistáciovou a tu koťátka nerada. Při čekání na tramvaj jsem si vzpomněla na zmrzlinu od Itala. Jako malá jsem si vždycky pochutnala na jahodové a griliášové. A taky si pamatuju, že jsme vždycky museli stát šíleně dlouhou frontu, páč ta zmrzka byla fakt famózní a chodila na ni snad celá Praha. 
Na Karlák jsme došli za pár minut a už bez fronty zakoupili studenou pochoutku. Ano, bez fronty. Zmrzlina je chuťově stejná jako kdekoli jinde a tak už o ni není takový zájem. Škoda. Tu griliášovou mívali jen tady. Docela ráda bych ji znovu ochutnala.   


Věž Novoměstské radnice

Žádné komentáře:

Okomentovat