Druhý den bylo v plánu Technické muzeum.
Jenže ráno poprchávalo a ani se nám po včerejšku nějak nechtělo z pelíšků. Donutili jsme se k akci až odpoledne a to už bylo pozdě. Na prohlídku muzea nám vyšla jen hodina a půl, a za tak krátkou dobu se rozhodně nedá v klidu nic prohlédnout.
Na zpáteční cestě jsem vzpomínala na dětství.
Například na bývalý byt babičky a dědy ve Veletržní. Ten dům vypadá hrozně. Čtyřicet let (vlastně i víc) stejná fasáda. Jen čmárání přibylo.
U Veletržního paláce se vzpomínalo na veverky ze Stromovky, na Matějskou pouť, na cesty do ZOO i na zahrádku na Trojským ostrově.
Kolem jdoucí pán konstatoval, že na tu fotku nebudeme mít moc hezké pozadí. To si ovšem nemyslím. ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat