Jak se tak dívám, zjišťuji, že jsem úplně zapomněla vložit své soutěžní stránky z červnové i červencové challenge. Tak tedy:
ČERVNOVÁ CHALLENGE
byla první, co kdy BARTA vyhlašovala. Z tohoto důvodu jsme neměli očekávat žádnou originalitu. :D
Zadání znělo:
Je červen, po květnu, kdy všechno kvetlo, teď se červená.
Takže něco
1. červeného (čtvrtka, papírek ozdoba)
2. nějakou drobnou ozdobu, Vámi ručně vyrobenou
Námět stránky je libovolný.
Lidičky, jak já jsem se s tímhle zadáním zapotila. ....Vámi ručně vyrobenou drobnou ozdobu....!!!! jajajaj .... to se lehce řekne.....či spíše napíše .... ale, jak mě se kouřilo z hlavy, když jsem vzpomínala, co jsem kdy naposledy vyrobila...... a jestli někdy nějaké naposledy vůbec bylo.
Ne nadarmo mne ovšem rodina vycvičila býti detektivem. A troufám si tvrdit, že dost dobrým detektivem. Najdu a vypátrám cokoli. Takže jsem tedy pro změnu zapátrala ve vlastních vodách.....abych našla vlastnoručně vyrobené, léty zapomenuté, knoflíky z FIMA. Stránku jsem pojala jednoduše, přestože s takovými "jednoduchými" mám práce mnohem, mnohem víc. Hlavně ta přesnost. Rčení dvakrát měř.... vůbec nechápu. Měřím i desetkrát a stejně pak musím opravovat křivosti a odchylky.
ČERVENCOVÁ CHALLENGE.
Vyhlašovatelka: Haczek
Téma: mnohafotková stránka
Jo, tak tohle už byla přijatelnější podmínka. Z některých akcí mám spoustu fotek a žádné z nich se nemíním lehce vzdát. Každá je svým způsobem důležitá. Aspoň tedy pro mě.
Jako třeba fotky z Náprstkova muzea. Za možnost focení zde jsem způsobně zaplatila symbolický poplatek, abych pak na každém patře mohla dokazovat pánovi v černém, že toto povolení opravdu mám. Když už jsem lísteček musela lovit potřetí..... a právě v okamžiku, kdy mi Mireček ležérně zapózoval u vitríny s vysušenými indiánskými ostatky.... přestal foťák fungovat tak jak má. Po deseti minutách usilovného zkoušení si dal říci, expozici jsem dofotila podle svých představ bez dalších problémů. Nicméně následné exteriéry už nezvládl. Zablokoval se a já měla po ptákách. Až doma mi došlo, že jsem si při hledání povolení hnula s jednou důležitou částí fotoaparátu (nechtějte po mě odborný název) a tím pádem už nemůžu fotit tím způsobem, jakým jsem do té doby fotívávala. (Chjo.....jak to napsat, když je jeden foto-analfabet. Vím a znám jen pár, pro mě důležitých, kroků. Ostatní je velká neznámá.)
Zpět k soutěži. Fotky jsem jen tak (zdánlivě) ledabyle rozházela po stránce, kol jedné vystřižené. Pak jsem dlouze hledala inspiraci v indiánských a egyptských písmech, abych jich našla pár jednoduchých, přidala pár svých hieroglyfů a ozdobila jimi okraj stránky. Příští generace se budou patrně moc divit, cože to je vlastně za blábol a co tím chtěl básník říci. Myslím, že tyto situace vznikají i dnes, kdy si archeologové lámou hlavy nad něčím nepochopitelným, co vzniklo možná podobným způsobem - omylem, hrou, mystifikací, apod. :D
