Projekt 2012 - ČERVEN 1

Claris si připravila liftík. Jediná její podmínka zněla - postřik na stránce. Čímkoli. Sprejem, foukacími fixy, namočeným kartáčkem.... dle libosti.   

Já si nedávno nechala konečně přidělat nové fotky a mezi nimi i tento skvost. Opět Silvestr, i když tentokrát ten úplně nejposlednější. Při čekání na půlnoční přípitek na mě Mirďa dělal obličeje a nevyfoťte si to!

Projekt 2012 - ČERVEN 2

Nejvhodnější fotkou ke splnění červnové podmínky "Čísla, číslice, číslovky", kterou vyhlásila Tomda, se mi zdála právě ta, na které vítáme rok 2010.

Předlohou mi byla stránka od corej a jak vidno, okopírovala jsem ji takřka do posledního puntíku.

Moje město

Pořád je ještě pátek. Terka oslavuje, Mirek soutěží a já si jen tak fotím. Tohle město mě totiž moc baví. 

Hezký den všem.

Páteční odpoledne

Zatímco si Terinka užívala na narozeninové párty, zašli jsme s Mirďou na náměstí, abychom se zúčastnili charitativní stezky, kterou pořádalo Centrum BAZALKA. Děti zde musely plnit na deseti stanovištích různé úkoly, například slalom s hokejovým reprezentantem Alešem Kotalíkem. 

Mirek získal fotku i s podpisem.  

Obdivoval "žihadla".

A jedno si moc pěkně vyfotil. 

Smash pro Marťu

Terezka byla pozvána na oslavu jedenáctých narozenin své kamarádky z Jitřenky, Martinky. Navrhla jsem, že klidně vyrobím smash (můžu-li tomu tak vůbec říkat), poněvadž ten loňský "maďarský" měl u všech Jitřenek velký úspěch.

Marťa má ráda Hello Kitty. Povedlo se mi sehnat vhodný malý notýsek, který jsem vlepila hned na začátek, aby byl stále při ruce. Mezi čtvrtku je uchycena i guma, jejíž smyčka drží nezbytnou propisku.

 Vpravo velká kapsa na gumičku.

 Vpravo kapsička na visačku. 

 Vpravo další kapsička na visačku.

 A pro změnu - ještě jedna kapsička na visačku. 

Notýsek jsem dělala fakt na poslední chvíli. V pravé poledne byl dokončen, narychlo vyfocen a už ve tři ho Terka předávala. Malá ukázka - tak takhle vypadá opravdový bordel. 

Závěrem bych chtěla dodat, že bohužel ještě stále nejsem vlastníkem šikovné mašinky Zutter - Bind-it-All. Rozebrala jsem tedy starý blok a list po listu navlékala na ustřiženou spirálu. Jde to blbě, ale jde to. Jen si musím příště uvědomit, že spirála není nafukovací a mírnit se v počtu stránek.
Velikost bločku 10x15 cm. 

Změna je život

Poslední dobou jsem se snažila na svém blogu odstranit jeden nepatrný problém. A pořád se nedařilo a nedařilo. Chodila jsem se dívat k Vám na Vaše blogy a vrtalo mi hlavou jak je možné, že to nejde jenom mě. A jak jsem Vás tak navštěvovala a obdivovala Vaše nádherné stránky, rozhodla jsem se, že si i ten můj blog zaslouží nový kabátek. Možná už bylo i na čase. Jak se Vám tedy líbí nová image?

Malá douška závěrem - jelikož jsem od přírody antitalent na cokoli, problém stále není vyřešen. :)

Ubrouskové samolepky

Chcete si také vyrobit samolepky a nevíte jak na to? Máte stejně jako já doma fůru ubrousků, ze kterých určitě  už žádný obrázek nevyrobíte? Chcete zásobičku zredukovat? Na kurzech Moniky Brýdové jsem se dozvěděla, že velké ubrouskové motivy zažehluje. Velká výhoda je, že se ubrousek při lepení nekrabatí a obrázky nelesknou. 

Napadlo mě tuhle metodu použít i ve scrapu. Ubrousků mám tuny. Bílou čtvrtku natřu lepidlem na decoupage a nechám zaschnout. Daný motiv z ubrousku přiložím na zaschlé lepidlo a přes pečící papír zažehlím. Podlepím oboustrannou lepenkou a motiv vystřihnu, případně vyřežu nožem. Hotovo. Žádná velká věda. 

Na stránku pak můžu použít:

malé motivy jako jsou třeba zde vystřižené kytičky,

nebo větší části, zde proužek s květináčky,

zde proužky i malé motivy zvířátek,

anebo můžu využít celý ubrousek a malé motivy, zde včelku a berušku nalepit přímo na fotku,

 případně dozdobit rámeček krokusem.

Využiju i víc ubrousků najednou. Celý vločkový ubrousek místo podkladové čtvrtky a z jiného vánočního jsou vystřižené motivy koření. 

Přáníčková

V našem městě je jeden šikovný obchůdek s výtvarnými potřebami. O paní vedoucí je známo, že je velmi odměřená a na každou novou tvář velmi přísná. Mě už zná a tak mě vítá s úsměvem. Dokonce se můžu jako jedna z mála dotýkat papírů bez dozoru! Tohoto privilegia se mi ovšem dostalo až po často opakovaných nákupech. :D

Při mé poslední návštěvě mi nabídla nově došlé papíry coredinations.com Sand it, Tear it, Emboss it, Love it. Jednobarevné, se světlým jádrem, takže přebrousím-li je například pilníčkem na nehty, krásně vynikne jejich struktura. Neodolala jsem a zakoupila si k vyzkoušení hnědé třicítky. 

Přáníčko k narození kluka se mi dělalo z tohoto papíru moc dobře. Protože mi přišla razítka od Kety, zkoušela jsem další variantu, tentokrát narozeninovou. 

U přáníček ještě chvíli zůstanu. Dvě moje scrap-kamarádky mají v těchto dnech narozeniny. Jak už jsem byla políbená múzou, vyrobila jsem v poměrně slušném čase pro každou přání s mini dárkem.






První je na mateřské dovolené. Protože má doma navíc i školáčka, celý scrap zabalila jednoduše do krabice a uložila k ledu. Výrobou miminka se ji pokusím znovu navnadit na scrapovou strunu. 

Neuhodli byste, pro koho je určeno druhé přání. :D

Speciálně pro tuto příležitost jsem zakoupila golfový ubrousek a z celé jedné půlky vyrobila ubrouskové samolepky. 

Květnová challenge

Vítězka dubnové a tedy vyhlašovatelka květnové challenge, Vertom, vyhlásila nové téma: Sláva nazdar výletu. A aby jsme to prý neměli zas tak úplně jednoduché, zadala ještě dvě podmínky navíc.

1. použití artefaktu z onoho výletu (např. vstupenka, nějaký suvenýr, prospekt, přírodnina...)

2. když prý máme květen, tak použití aspoň jedné kytky, ale pozor - vytvořené z jakéhokoliv materiálu, kromě papíru (vystřižená z látky, z filcu, z provázku, uháčkovaná...)

Vyštrachala jsem fotky z našeho předloňského pražského maratonu. Proč maraton? Protože za jeden den jsme stihli projít část Královské cesty, přesněji od Staromáku přes Karlův most a Nerudovkou nahoru na Hrad. Žádná dlouhá trasa to není, pravda, ale já po celou tu dobu vyprávím o historii, o strašidlech..... co si pamatuju z knížek a ze školy.... jen abych děti naladila na stejnou strunu...a to je docela hustý (jak by řekla naše cérenka). V Mostecký jsme měli naplánovaný jedno zastaveníčko, Muzeum strašidel. Na Hradě nás čekala prohlídka Chrámu sv. Víta. Pak jsem zcela neplánovaně prodloužila náš pobyt lítáním po hradním nádvoří, zběsile hledajíc bankomat. Poslední exkurzí mělo být Museum hraček a hned vedle sousedící Zlatá ulička. Ta byla z důvodu rekonstrukce bohužel uzavřena. Můžu říct, že mezi bárbínami mě začala tak moc bolet hlava, že jsem byla nucena zakoupit si malý umělohmotný kalíšek břečky zvané káva za lidových 55,- Kč, na chvíli se posadit do stínu a pokusit se aklimatizovat. Což v tomto prostředí dost dobře nejde. Je to ovšem jen a jen moje chyba, o které vím a se kterou pořád nic nedělám. Nedodržuju totiž pitný režim a když je jeden většinu dne na slunci a mezi davy lidí a není na toto zvyklý, měl by pít třikrát ne-li čtyřikrát víc než obvykle, že? ;)

Zpátky k challenge. Mezi hračkami jsem fotila jak zběsilá, takže bylo docela těžké vybrat pár snímků, aby se vešly na jednu stránku. Chtěla jsem si vyzkoušet nové foukací fixy, zvolila jsem tudíž jako základ čistě bílou čtvrtku. Práce s fixy se ukázala jako zcela zbytečná, neboť po přiložení vybraných fotek byla celá plocha dokonale zaplněna. Barevné odstíny jsem ladila k barvám vstupenky. Kytičku jsem vyhrabošila mezi poklady. Snad jsem jí našla v adventním scrap-kalendáři. Vůbec netuším od kdy ji mám, natož abych si vzpomněla na autora. 

Vzkaz pro autora kytičky: Předlouho jsem si ji schovávala a jsem ráda, že našla uplatnění právě na této stránce. Ještě jednou moc děkuji. 

Kam s recepty?

Znáte to. Každou chvíli kamarádka nebo kolegyně přinese na ochutnání nějakou dobrůtku. Vy okamžitě požádáte o recept, poněvadž je to dobré a zaručeně jednoduché. Lístky s recepty se tak léty kupí. Jeden je napsaný krasopisně, druhý v rychlosti načmáraný. Mám na takovéto útržky a lístečky speciální desky a už je jen tak tak dopnu. Pokaždé, když jdu dělat nějakou tu buchtu od kamarádek, říkám si, že už je na čase všechny pěkně seřadit, případně i úhledně přepsat. A pokaždé zůstane u vroucího přání.

V únoru mě Iriska na svém blogu inspirovala krásným Receptářem na moučníky. Dobrý nápad - říkala jsem si - krásný tip na dárek pod stromeček. Pak, docela nedávno, Aktijka ve svém obchůdku nabízela kroužková alba HamptonArt. Po shlédnutí přiloženého videa jsem už přesně věděla co chci a jak to budu dělat. Žádný vánoční dárky. Nejdřív si udělám pořádek sama u sebe. 

Sehnala jsem si šanon, který mám už vyzkoušený a se kterým jsem na výsost spokojená. Přední strana i hřbet jsou totiž opatřeny ochrannou fólií, která zároveň vytváří šikovnou kapsu. Abych měla recepty pěkně přehledně seřazené, koupila jsem si podkladové papíry ve třech barevných odstínech. Hnědé budou na pečené moučníky, modré na vánoční cukroví a zelené na zdravou a masitou kuchyni.  Mmch..... jak už jsem byla v tom nakupování, pořídila jsem si konečně foukací fixy. ;)

Jsem rozhodnutá používat co možná nejlevnější materiál, z domácích zdrojů. Hlavně musím spotřebovat co nejvíc zbytků, kterých mám plnou krabici a stále se kupí další a další.

Celá nedočkavá jsem si jako úplně nejprvnější z prvních vytiskla recept na Hraběnčin štrůdl. Veliká delikateska si zaslouží být první.
Podle návodu Gabrety jsem si zkusila pohrát s bílou papírovou lepící páskou. Na malý kousek jsem natiskla oranžové kytičky. Po zaschnutí razítkovací barvy jsem pásku natrhala na kousky a dozdobila stránku. Myslím, že jsem to zdobení docela slušně přehnala, ale co..... je to jen recept, žádné veledílo.

Na volné místo dolepím v budoucnu fotku moučníku .....bude-li vůbec nějaká, poněvadž po této dobrůtce se vždy jen zapráší. 

Na řadu přišla titulka. Plastová kapsa je široká 27 cm. Musela jsem A4 čtvrtku prodloužit, čímž jsem se vzhledem hodně přiblížila originálu od Hampton Art. Na přechod mezi různě barevnými čtvrtkami jsem natiskla nově zakoupené Kety razítko č. 208. K zamaskování křivého spoje (netrefila jsem se - žádný učený z nebe nespadl, že) posloužila krucánková razítka a papírová kytička. Z tmavě hnědého papíru (stejný odstín jako písmena) jsem vyřízla rámeček, celý natřela halabala krakelovací barvou Old paper od Distress a do vzniklých prasklinek vetřela razítkovací barvu Antique linen od stejné firmy. Nadpis s použitým fontem Horseshoes jsem vyřízla na Silhouette.

Dalším přírůstkem do mé skromné pracovničky je krásné razítko Girl with Heart Purse od firmy Stampotique. Otiskla jsem ho na obyčejnou bílou čtvrtku černou razítkovací voděodolnou barvou StazOn, vymalovala pomocí vodního štětce aqvarelovými pastelkami, podlepila oboustrannou lepící páskou, vystřihla a nakonec na celý motiv houbičkou natupala razítkovací barvu Old paper, aby zbylá bílá místa tolik nesvítila.   

Hnědou čtvrtku jsem houbičkou natupala taktéž, aby titulka působila ošuntěle. A musím říct, že jsem s výsledkem moc spokojená.